Obří africký šnek: Mazlíček, nebo invazivní druh?

Africký Šnek

Původ a rozšíření šneka

Africký šnek, známý také jako oblovka žravá, pochází z tropických oblastí východní Afriky. Původně se vyskytoval v Keni a Tanzanii, odkud se postupně rozšířil do dalších částí Afriky a dalších kontinentů. Toto šíření je dáno především lidskou činností, ať už úmyslným dovozem jakožto potravního zdroje, tak i neúmyslným zavlečením v souvislosti s obchodem s rostlinami a zemědělskými produkty. Vzhledem ke své odolnosti a schopnosti rychlé reprodukce se africký šnek snadno adaptuje na nové prostředí a stává se invazním druhem. V současnosti je rozšířen v mnoha tropických a subtropických oblastech světa, včetně Asie, Ameriky a jižní Evropy. Jeho přítomnost v ekosystémech mimo jeho přirozený areál může mít negativní dopady na původní druhy, jelikož soutěží o potravu a prostor. Navíc může přenášet parazity a choroby, které ohrožují zdraví lidí i zvířat.

Charakteristika a vzhled

Africký šnek, vědeckým jménem Achatina fulica, je fascinující tvor s pozoruhodným vzhledem. Jeho ulita, která slouží jako ochranný krunýř, může dorůst impozantní délky až 20 centimetrů. Její zbarvení je variabilní, od světle hnědé po tmavě kaštanovou, s charakteristickými tmavými pruhy. Tvar ulity se liší podle podmínek prostředí a genetických predispozic. Tělo šneka je měkké, slizké a obvykle šedohnědé barvy. Na hlavě se nachází dva páry tykadel – delší pár nese oči, zatímco kratší pár slouží k vnímání pachů a chuti. Africký šnek je hermafrodit, což znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Přesto se obvykle rozmnožují dva jedinci vzájemným oplodněním.

Chování a životní styl

Africký šnek je fascinující tvor s unikátním chováním. Tito šneci jsou převážně aktivní v noci a po dešti, kdy je vzduch vlhký a země měkká. Během horkých a suchých období se zavrtávají do země, aby se chránili před dehydratací. V tomto stavu strnulosti, zvaném estivace, mohou přežít i několik měsíců. Afričtí šneci jsou býložravci a živí se širokou škálou rostlin, ovoce a zeleniny. Jejich apetit je značný a v některých oblastech jsou považováni za invazivní druh, protože mohou způsobovat značné škody na úrodě. Zajímavostí je, že afričtí šneci jsou hermafroditi, což znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Přesto se obvykle páří s jiným jedincem a oba pak kladou vajíčka. Vajíčka jsou kladena do země a po vylíhnutí se o sebe mláďata starají sama. Afričtí šneci jsou sice fascinující tvorové, ale je důležité si uvědomit, že jejich chov v některých zemích podléhá regulaci nebo je zcela zakázán, aby se zabránilo jejich šíření do volné přírody.

Potrava afrického šneka

Africký šnek je býložravec s neuvěřitelnou chutí k jídlu. V přírodě se živí širokou škálou rostlin, ovoce a zeleniny. Svou stravu si zpestřuje i houbami, řasami a lišejníky. V domácím chovu je důležité zajistit mu pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály. Zelenina by měla tvořit základ jídelníčku. Mezi vhodné druhy patří salát, okurka, cuketa, mrkev, špenát nebo brokolice. Ovoce podávejte s mírou, jelikož obsahuje cukr. Vhodnou volbou jsou jablka, hrušky, banány nebo meloun. Důležitým doplňkem stravy je vápník, který je nezbytný pro zdravý růst ulity. Vápník šnekovi zajistíte sépiovou kostí, drcenými vaječnými skořápkami nebo speciálními vápennými doplňky pro plazy. Nikdy nekrmte afrického šneka slanými, sladkými, kořeněnými nebo smaženými potravinami. Tyto potraviny jsou pro šneka toxické a mohly by mu způsobit vážné zdravotní problémy.

Rozmnožování a délka života

Africký šnek je hermafrodit, což znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Přesto se obvykle nerozmnožují sami. K páření dochází, když se dva jedinci vzájemně stimulují svými pohlavními orgány. Po páření mohou oba jedinci naklást vajíčka. Šneci kladou vajíčka do vlhké půdy, kde se z nich po 10 až 30 dnech líhnou malí šnečci. Mladí šneci jsou ihned po vylíhnutí samostatní a živí se stejnou potravou jako dospělí jedinci. Délka života afrického šneka se liší v závislosti na podmínkách prostředí a péči, ale obvykle se dožívají 5 až 10 let. V zajetí se někteří jedinci dožili i více než 15 let.

Šnek jako domácí mazlíček

Africký šnek se stává stále populárnějším domácím mazlíčkem a není divu. Tato fascinující zvířata jsou tichá, nenáročná na prostor a relativně nenáročná na péči. Afričtí šneci jsou skvělou volbou pro alergiky, protože neprodukují srst ani peří. Pozorování jejich pomalých a elegantních pohybů může být překvapivě uklidňující. Péče o afrického šneka zahrnuje poskytnutí vhodného terária s dostatečnou vlhkostí a teplotou. Důležitá je také pestrá strava bohatá na vápník, který je nezbytný pro zdravý růst jejich ulity. Ačkoliv se to nemusí zdát, afričtí šneci jsou poměrně inteligentní tvorové, kteří si dokáží vytvořit pouto se svým majitelem. S trochou trpělivosti se s nimi můžete naučit komunikovat a pozorovat jejich jedinečné chování.

Vlastnost Africký šnek Hlemýžď zahradní
Velikost ulity Až 20 cm Až 5 cm
Délka života 5-10 let 2-3 roky
Původ Východní Afrika Evropa

Možná rizika a nevýhody

Ačkoliv se afričtí šneci mohou zdát jako nenároční a zajímaví mazlíčci, je důležité si uvědomit i možná rizika a nevýhody spojené s jejich chovem. Afričtí šneci jsou hostiteli některých parazitů, kteří by mohli být přenosní na člověka. I když je riziko nákazy poměrně nízké, je důležité dodržovat základní hygienické návyky, jako je mytí rukou po kontaktu se šnekem a jeho vybavením. Dále je nutné zvážit, že afričtí šneci se velmi rychle množí. Pokud nebudete věnovat pozornost jejich rozmnožování, můžete se brzy potýkat s přemnožením. Je proto důležité důkladně zvážit, zda jste schopni poskytnout domov všem mláďatům, nebo zda budete schopni najít pro ně zodpovědné nové majitele. Nesmíme zapomenout ani na to, že afričtí šneci vyžadují specifické podmínky pro život, jako je vysoká vlhkost a teplota. Jejich chov tak může být náročnější než chov jiných, běžnějších domácích mazlíčků.

Legislativa a regulace chovu

V České republice se legislativa a regulace chovu afrických šneků jakožto zvířat řídí primárně zákonem na ochranu zvířat proti týrání a souvisejícími vyhláškami. Chov afrických šneků pro komerční účely, například pro maso či sliz, může podléhat specifickým předpisům, zejména v oblasti hygieny a veterinární péče. Je důležité si ověřit aktuální znění zákonů a vyhlášek, neboť legislativa se může měnit. Ačkoliv afričtí šneci nejsou v České republice považováni za invazivní druh, je nezbytné chovat je zodpovědně a zabránit jejich úniku do volné přírody. V případě pochybností je vhodné obrátit se na Státní veterinární správu či jiný relevantní orgán.

Zajímavosti o africkém šnekovi

Africký šnek, známý také jako oblovka žravá, je fascinující tvor s mnoha zajímavostmi. Věděli jste například, že tito šneci jsou hermafroditi? To znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Přestože jsou schopni oplodnit se sami, dávají přednost páření s jiným jedincem. Afričtí šneci jsou také známí svou neuvěřitelnou plodností. Jedna snůška může obsahovat až 200 vajíček a šnek se může rozmnožovat až pětkrát do roka. Není divu, že se v některých oblastech světa stali invazivním druhem! Zajímavé je, že ulita afrického šneka roste s ním po celý život. S přibývajícím věkem se na ulitě vytvářejí nové a větší závity. Barva a vzor ulity se liší v závislosti na stravě a prostředí, ve kterém šnek žije. Ačkoliv je africký šnek v mnoha ohledech fascinující zvíře, je důležité si uvědomit, že může přenášet parazity škodlivé pro člověka. Proto je důležité s nimi manipulovat opatrně a dodržovat základní hygienické návyky.

Publikováno: 06. 11. 2024

Kategorie: příroda