Štírovník růžkatý: Tajemný obyvatel českých vod
Štírovník růžkatý: Tajemství hlubin
Štírovník růžkatý, latinsky Trigla lyra, je fascinující tvor obývající hlubiny Atlantského oceánu a Středozemního moře. Jeho jméno není náhodné. Tento dravý druh ryby se pyšní nápadnými rohy na hlavě, připomínajícími hrozivé klepeto štíra. Tyto „rohy“ však neslouží k lovu, nýbrž k ochraně před predátory a k prohrabávání mořského dna. Štírovník růžkatý je mistrem maskování. Jeho zbarvení, od hnědé po červenou, mu umožňuje dokonale splynout s okolím. Zajímavostí je, že štírovník dokáže vydávat zvuky. Pomocí svalů vibrujících na jeho plynovém měchýři vznikají chřestivé a bublavé tóny, kterými komunikuje s ostatními rybami. Ačkoliv štírovník růžkatý není cíleně loven pro maso, občas skončí v rybářských sítích jako vedlejší úlovek. Jeho maso je chutné a v některých oblastech Středomoří je považováno za delikatesu.
Vzhled a charakteristika
Štírovník růžkatý (Scorpaena porcus) je druh ryby, která se vyskytuje v oblasti Atlantského oceánu a Středozemního moře. Dorůstá délky až 37 cm a hmotnosti až 1,5 kg. Jeho tělo je zavalité, s velkou hlavou a širokými ústy. Zbarvení štírovníka růžkatého je variabilní, od hnědé a šedé po červenou a oranžovou. Na těle má mnoho ostnů a výrůstků, které mu slouží k maskování a ochraně před predátory. Štírovník růžkatý je dravá ryba, která se živí převážně menšími rybami a korýši. Loví ze zálohy, kdy se zahrabe do písku a čeká na kořist. Jeho ostny obsahují jed, který je pro člověka bolestivý, ale ne smrtelný.
Stiňuje se mu v kalné vodě, štírovník růžkatý, mistr převleků a trpělivosti, čeká na svou kořist.
Bořivoj Svoboda
Rozšíření a stanoviště
Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) je v České republice hojně rozšířenou rostlinou. Vyskytuje se od nížin až po horské oblasti, kde roste na loukách, pastvinách, mezích, ale i v lehkých lesích a na okrajích cest. Preferuje slunná stanoviště s propustnou, spíše sušší půdou. Naopak v rybí říši nenajdeme druh, který by se jmenoval "štírovník". Toto pojmenování se váže pouze k rostlinné říši. Existuje však mnoho druhů ryb, které se podobně jako štírovník růžkatý dokázaly přizpůsobit široké škále vodních biotopů. Například okoun říční (Perca fluviatilis) obývá stojaté i tekoucí vody, a to od nížin až po horská jezera. Najdeme ho jak v čistých, dobře prokysličených vodách, tak i ve vodách chudších na kyslík. Jeho schopnost adaptace na různé podmínky z něj činí jeden z nejrozšířenějších druhů ryb v Česku. Stejně jako štírovník růžkatý, i okoun říční preferuje slunná místa a vyhýbá se příliš zastíněným vodním plochám. Oba organismy, ač patří do zcela odlišných říší, nám tak ukazují, jak důležitá je adaptabilita pro přežití a rozšíření v přírodě.
Druh | Velikost (cm) | Hmotnost (kg) | Výskyt |
---|---|---|---|
Štírovník růžkatý | Až 30 | Až 1 | Atlantský oceán |
Okoun říční | Až 50 | Až 4 | Evropa a Asie |
Potrava a způsob lovu
Štírovník růžkatý je dravá ryba s pozoruhodným loveckým stylem. Jeho jídelníček se skládá převážně z menších ryb a korýšů. Štírovník je mistrem maskování a trpělivě číhá na svou kořist, ukrytý mezi kameny nebo rostlinstvem. Jeho zbarvení mu umožňuje dokonale splynout s okolím a stát se takřka neviditelným pro nic netušící oběti. Když se kořist přiblíží na dosah, štírovník bleskurychle zaútočí a svou kořist uchvátí do širokých úst. Jeho útok je tak rychlý, že kořist nemá šanci uniknout. Štírovník je schopen pozřít kořist o velikosti až poloviny jeho vlastního těla.
Chování a rozmnožování
Štírovník růžkatý, mistr maskování, tráví většinu času nehybně na dně, kde číhá na kořist. Jeho zbarvení dokonale splývá s okolím a umožňuje mu splynout s pískem, kameny či mořskými řasami. Tento dravec se živí především menšími rybami a korýši, které loví rychlým výpadem. Štírovník je aktivní hlavně v noci, kdy se vydává za potravou. Rozmnožování štírovníka růžkatého probíhá v mělkých vodách. Samice klade jikry do hnízda z řas, které následně samec oplodní a hlídá. Z jiker se líhnou larvy, které se zooplanktonem živí, dokud nedosáhnou dostatečné velikosti, aby se samy staly dravci.
Ohrožení a ochrana druhu
Štírovník růžkatý, fascinující obyvatel našich vod, čelí v současnosti mnoha hrozbám. Znečištění vod, ať už z průmyslu, zemědělství nebo domácností, má na jeho populaci neblahý vliv. Škodlivé látky se hromadí v sedimentu dna, kde štírovník hledá potravu, a ohrožují tak jeho zdraví a reprodukční schopnosti. Dalším faktorem je úbytek vhodných biotopů. Regulace toků, budování jezů a nádrží, to vše vede k degradaci přirozeného prostředí, na které je štírovník vázán. Stejně tak i zavlečení nepůvodních druhů ryb, které s ním soupeří o potravu a prostor, představuje pro štírovníka růžkatého značné riziko. Pro jeho ochranu je klíčové zlepšení kvality vody, obnova přirozených koryt vodních toků a omezení šíření invazních druhů.
Zajímavosti a mýty
Štírovník růžkatý, tato nenápadná rybka s bizarním vzhledem, je opředená řadou zajímavostí a mýtů. Například její schopnost měnit barvu není jen tak obyčejná. Nejde jen o maskování, ale i o způsob komunikace s ostatními rybami. Štírovník dokáže během několika sekund změnit barvu celého těla, a to v široké škále odstínů. Další zajímavostí je, že štírovník růžkatý je jedovatý. Jeho ostny na hřbetní ploutvi obsahují jed, který sice není pro člověka smrtelný, ale může způsobit bolestivé zranění. Proto je třeba s touto rybkou manipulovat opatrně. A co se týče mýtů, traduje se, že štírovník přináší smůlu. To je ale samozřejmě nesmysl, který pramení pravděpodobně z jeho poněkud hrozivého vzhledu. Ve skutečnosti je štírovník růžkatý fascinující tvor, který si zaslouží naši pozornost a ochranu.
Publikováno: 30. 10. 2024
Kategorie: příroda