Tajemný život našich nártounů: Co o nich (ne)víme?
Nártovn: Ptačí druh s tajemstvím
Nártoni jsou fascinující skupinou ptáků, která v mnoha ohledech připomíná spíše savce. Jejich nezaměnitelným znakem je zobák, který se podobá spíše zobáku papouška. Díky němu se s neuvěřitelnou hbitostí pohybují v korunách stromů a živí se ovocem, semeny a hmyzem. V České republice se můžeme setkat s nártounem lesním, který je jediným zástupcem této skupiny u nás. Nártoni jsou známí svým neobvyklým způsobem rozmnožování. Na rozdíl od většiny ptáků, u nichž se o mláďata starají oba rodiče, u nártounů přebírá veškerou péči o vejce a mláďata samec. Samičky kladou vejce do hnízd, která připomínají spíše dutiny stromů. Samci pak pečlivě zahřívají vejce vlastním tělem a krmí vylíhlá mláďata. Tento neobvyklý způsob rozmnožování je předmětem zájmu mnoha vědců, kteří se snaží objasnit jeho evoluční původ.
Charakteristika a vzhled nártovna
Nártovn je fascinující druh ptáka, který se vyznačuje neobvyklým chováním a vzhledem. Nártovni jsou známí svým parazitickým způsobem života, kdy kladou svá vejce do hnízd jiných ptáků a přenechávají jim péči o svá mláďata. Tito ptáci jsou obvykle menšího vzrůstu s délkou těla pohybující se mezi 15 až 20 cm. Zbarvení peří se liší v závislosti na druhu, ale obecně převládají nenápadné odstíny hnědé, šedé a černé barvy, které jim pomáhají splynout s okolím. Nártovni mají silné nohy a ostré drápy, které jim umožňují pevně se držet na větvích stromů. Jejich zobák je krátký a špičatý, ideálně přizpůsobený k požírání hmyzu a larev, které tvoří hlavní složku jejich potravy.
Nártoun je fascinující tvor, jehož let připomíná tanec mezi stromy.
Radomír Holý
Rozšíření a prostředí nártovna
Nártovníci obývají rozsáhlé oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě se vyskytují od Skandinávie po Středomoří, chybí pouze na Islandu a v nejsevernějších částech Skandinávie. V Asii zasahují až na Dálný východ a v Severní Americe obývají severní část kontinentu. Nártovníci preferují jehličnaté a smíšené lesy s hustým podrostem, kde nacházejí dostatek potravy a úkrytů. Často se zdržují v blízkosti vodních toků a ploch. V České republice se vyskytují dva druhy nártovníků: nártovník velký a nártovník menší. Nártovník velký je o něco větší a má delší ocas než nártovník menší. Oba druhy jsou si vzhledově i způsobem života velmi podobné. Nártovníci jsou aktivní především v noci, kdy se vydávají za potravou. Živí se hmyzem, pavouky, červy a dalšími drobnými živočichy.
Potrava a způsob lovu
Nártouni jsou sice malí, ale zato draví a mrštní lovci. Živí se především hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, které loví bleskurychlými výpady ze svého stanoviště. Někdy se stane, že nártoun uloví i drobné obratlovce, jako jsou ještěrky nebo mláďata ptáků. Zajímavostí je, že někteří nártouni si potravu ukládají do zásoby tak, že ji napíchnou na trny rostlin.
Vlastnost | Nártoun |
---|---|
Velikost | Malý (přibližně jako vrabec) |
Ptáci, jakožto druhově velmi rozmanitá skupina, se liší i ve svém jídelníčku. Někteří ptáci jsou výhradní býložravci, jiní se živí hmyzem, a existují i draví ptáci, kteří loví ryby, savce a jiné ptáky. Způsob lovu se u ptáků liší v závislosti na jejich potravě a prostředí, ve kterém žijí. Například dravci, jako jsou orli nebo sokoli, mají silné pařáty a zahnutý zobák, které jim slouží k uchvácení a usmrcení kořisti. Vodní ptáci, jako jsou kachny nebo labutě, zase filtrují potravu z vody pomocí speciálně uzpůsobeného zobáku.
Sociální chování a rozmnožování
Nárťouni jsou obecně spíše samotáři s výjimkou období rozmnožování. V tomto období se samci snaží upoutat pozornost samic hlasitým voláním a předváděním akrobatických kousků ve větvích. U některých druhů ptáků je běžné, že se o mláďata starají oba rodiče. Samec například pomáhá s krmením a ochranou hnízda. U jiných druhů je péče o potomstvo výhradně na bedrech samice. Zajímavostí je, že někteří ptáci tvoří celoživotní páry a každoročně se vracejí na stejné hnízdiště. Naopak, nárťouni si budují hnízda v norách a dutinách stromů, kam kladou 2 až 7 mláďat. Mláďata jsou po narození slepá a holá a plně odkázaná na péči rodičů. Délka inkubace a péče o mláďata se liší druh od druhu.
Zajímavosti o nártounech
Nártouni jsou fascinující stvoření s mnoha zajímavostmi. Věděli jste například, že nártoun není pták, ale savec? Často se mu říká "létající lemur", ale ve skutečnosti nelétá a s lemury není blízce příbuzný. Jeho "křídla" jsou ve skutečnosti kožní membrány, které se táhnou od krku až po ocas a umožňují mu plachtit mezi stromy na vzdálenost až 70 metrů. Nártouni jsou aktivní v noci a živí se převážně ovocem, listy a květy. Mají výborný zrak a čich, které jim pomáhají orientovat se v korunách stromů. Jsou to ohrožení živočichové, jejichž populace klesá kvůli ztrátě přirozeného prostředí.
Ochrana a ohrožení druhu
Nártouni jsou obecně považováni za málo dotčený druh, nicméně i oni čelí různým hrozbám. Mezi nejvýznamnější patří ztráta přirozeného prostředí v důsledku kácení lesů a přeměny krajiny na zemědělskou půdu. Fragmentace jejich přirozeného prostředí vede k izolaci populací a zvyšuje riziko jejich vyhynutí. Nártouni jsou také ohroženi predátory, jako jsou kočky, kuny a sovy. Vliv na jejich populace má i používání pesticidů v zemědělství a doprava.
U ptáků je situace složitější, jelikož se jedná o velmi rozmanitou skupinu s odlišnými nároky na prostředí a životní styl. Obecně lze říci, že ptáci žijící v zemědělské krajině a lesích mírného pásu čelí největšímu tlaku. Intenzifikace zemědělství s sebou přináší úbytek hmyzu, který je pro mnoho ptáků základní složkou potravy, a také ničení hnízdních biotopů. Ptáci hnízdící v dutinách stromů jsou ohroženi úbytkem starých stromů, které jsou káceny v rámci lesního hospodaření. Důležitým faktorem ohrožení ptáků je i turismus, a to zejména v horských oblastech, kde může rušit ptáky při hnízdění.
Publikováno: 15. 10. 2024
Kategorie: příroda