Tajemný život našich nártounů: Co o nich (ne)víme?

Nártoun

Nártovn: Ptačí druh s tajemstvím

Nártoni jsou fascinující skupinou ptáků, která v mnoha ohledech připomíná spíše savce. Jejich nezaměnitelným znakem je zobák, který se podobá spíše zobáku papouška. Díky němu se s neuvěřitelnou hbitostí pohybují v korunách stromů a živí se ovocem, semeny a hmyzem. V České republice se můžeme setkat s nártounem lesním, který je jediným zástupcem této skupiny u nás. Nártoni jsou známí svým neobvyklým způsobem rozmnožování. Na rozdíl od většiny ptáků, u nichž se o mláďata starají oba rodiče, u nártounů přebírá veškerou péči o vejce a mláďata samec. Samičky kladou vejce do hnízd, která připomínají spíše dutiny stromů. Samci pak pečlivě zahřívají vejce vlastním tělem a krmí vylíhlá mláďata. Tento neobvyklý způsob rozmnožování je předmětem zájmu mnoha vědců, kteří se snaží objasnit jeho evoluční původ.

Charakteristika a vzhled nártovna

Nártovn je fascinující druh ptáka, který se vyznačuje neobvyklým chováním a vzhledem. Nártovni jsou známí svým parazitickým způsobem života, kdy kladou svá vejce do hnízd jiných ptáků a přenechávají jim péči o svá mláďata. Tito ptáci jsou obvykle menšího vzrůstu s délkou těla pohybující se mezi 15 až 20 cm. Zbarvení peří se liší v závislosti na druhu, ale obecně převládají nenápadné odstíny hnědé, šedé a černé barvy, které jim pomáhají splynout s okolím. Nártovni mají silné nohy a ostré drápy, které jim umožňují pevně se držet na větvích stromů. Jejich zobák je krátký a špičatý, ideálně přizpůsobený k požírání hmyzu a larev, které tvoří hlavní složku jejich potravy.

Nártoun je fascinující tvor, jehož let připomíná tanec mezi stromy.

Radomír Holý

Rozšíření a prostředí nártovna

Nártovníci obývají rozsáhlé oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě se vyskytují od Skandinávie po Středomoří, chybí pouze na Islandu a v nejsevernějších částech Skandinávie. V Asii zasahují až na Dálný východ a v Severní Americe obývají severní část kontinentu. Nártovníci preferují jehličnaté a smíšené lesy s hustým podrostem, kde nacházejí dostatek potravy a úkrytů. Často se zdržují v blízkosti vodních toků a ploch. V České republice se vyskytují dva druhy nártovníků: nártovník velký a nártovník menší. Nártovník velký je o něco větší a má delší ocas než nártovník menší. Oba druhy jsou si vzhledově i způsobem života velmi podobné. Nártovníci jsou aktivní především v noci, kdy se vydávají za potravou. Živí se hmyzem, pavouky, červy a dalšími drobnými živočichy.

Potrava a způsob lovu

Nártouni jsou sice malí, ale zato draví a mrštní lovci. Živí se především hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, které loví bleskurychlými výpady ze svého stanoviště. Někdy se stane, že nártoun uloví i drobné obratlovce, jako jsou ještěrky nebo mláďata ptáků. Zajímavostí je, že někteří nártouni si potravu ukládají do zásoby tak, že ji napíchnou na trny rostlin.

Vlastnost Nártoun
Velikost Malý (přibližně jako vrabec)

Ptáci, jakožto druhově velmi rozmanitá skupina, se liší i ve svém jídelníčku. Někteří ptáci jsou výhradní býložravci, jiní se živí hmyzem, a existují i draví ptáci, kteří loví ryby, savce a jiné ptáky. Způsob lovu se u ptáků liší v závislosti na jejich potravě a prostředí, ve kterém žijí. Například dravci, jako jsou orli nebo sokoli, mají silné pařáty a zahnutý zobák, které jim slouží k uchvácení a usmrcení kořisti. Vodní ptáci, jako jsou kachny nebo labutě, zase filtrují potravu z vody pomocí speciálně uzpůsobeného zobáku.

Sociální chování a rozmnožování

Nárťouni jsou obecně spíše samotáři s výjimkou období rozmnožování. V tomto období se samci snaží upoutat pozornost samic hlasitým voláním a předváděním akrobatických kousků ve větvích. U některých druhů ptáků je běžné, že se o mláďata starají oba rodiče. Samec například pomáhá s krmením a ochranou hnízda. U jiných druhů je péče o potomstvo výhradně na bedrech samice. Zajímavostí je, že někteří ptáci tvoří celoživotní páry a každoročně se vracejí na stejné hnízdiště. Naopak, nárťouni si budují hnízda v norách a dutinách stromů, kam kladou 2 až 7 mláďat. Mláďata jsou po narození slepá a holá a plně odkázaná na péči rodičů. Délka inkubace a péče o mláďata se liší druh od druhu.

Zajímavosti o nártounech

Nártouni jsou fascinující stvoření s mnoha zajímavostmi. Věděli jste například, že nártoun není pták, ale savec? Často se mu říká "létající lemur", ale ve skutečnosti nelétá a s lemury není blízce příbuzný. Jeho "křídla" jsou ve skutečnosti kožní membrány, které se táhnou od krku až po ocas a umožňují mu plachtit mezi stromy na vzdálenost až 70 metrů. Nártouni jsou aktivní v noci a živí se převážně ovocem, listy a květy. Mají výborný zrak a čich, které jim pomáhají orientovat se v korunách stromů. Jsou to ohrožení živočichové, jejichž populace klesá kvůli ztrátě přirozeného prostředí.

Ochrana a ohrožení druhu

Nártouni jsou obecně považováni za málo dotčený druh, nicméně i oni čelí různým hrozbám. Mezi nejvýznamnější patří ztráta přirozeného prostředí v důsledku kácení lesů a přeměny krajiny na zemědělskou půdu. Fragmentace jejich přirozeného prostředí vede k izolaci populací a zvyšuje riziko jejich vyhynutí. Nártouni jsou také ohroženi predátory, jako jsou kočky, kuny a sovy. Vliv na jejich populace má i používání pesticidů v zemědělství a doprava.

U ptáků je situace složitější, jelikož se jedná o velmi rozmanitou skupinu s odlišnými nároky na prostředí a životní styl. Obecně lze říci, že ptáci žijící v zemědělské krajině a lesích mírného pásu čelí největšímu tlaku. Intenzifikace zemědělství s sebou přináší úbytek hmyzu, který je pro mnoho ptáků základní složkou potravy, a také ničení hnízdních biotopů. Ptáci hnízdící v dutinách stromů jsou ohroženi úbytkem starých stromů, které jsou káceny v rámci lesního hospodaření. Důležitým faktorem ohrožení ptáků je i turismus, a to zejména v horských oblastech, kde může rušit ptáky při hnízdění.

Publikováno: 15. 10. 2024

Kategorie: příroda