Tajemství života žluvy odhalena!
Žluva hajní: Ptačí skvost
Žluva hajní (Oriolus oriolus) je pták, který na sebe strhává pozornost svým exotickým vzhledem a melodickým zpěvem. Samec je nepřehlédnutelný díky svému zářivě žlutému peří, které kontrastuje s černými křídly a ocasem. Samice je decentněji zbarvená do zelenožlutých odstínů. Žluvy jsou plaché a ostražité, proto je častěji uslyšíme, než uvidíme. Jejich zpěv je flétnový a melodický, často se ozývá z korun stromů. Žluvy hajní jsou tažní ptáci, kteří k nám přilétají na jaře z Afriky, aby zde vyvedli mláďata. Hnízdí v korunách stromů, kde si budují pečlivě spletená hnízda z trávy, listí a pavučin. Živí se hmyzem, bobulemi a ovocem. Patří mezi chráněné druhy, jejichž populace je ohrožena úbytkem přirozeného prostředí a používáním pesticidů v zemědělství.
Popis a vzhled žluvy
Žluva hajní (Oriolus oriolus) je naším jediným zástupcem čeledi žluvovitých a řadí se mezi pěvce. Je velká přibližně jako kos, dorůstá délky 24 cm a hmotnosti kolem 70 g. Samci žluvy hajní jsou nezaměnitelní díky svému výraznému zbarvení. Mají zářivě žluté tělo s černými křídly a ocasem. Samice jsou spíše nenápadné, svrchu zelenožluté a zespodu světlejší s tmavým skvrněním. Mladí ptáci se podobají samicím. Žluva má silný, mírně zahnutý zobák, kterým se živí hmyzem, bobulemi a ovocem. Její zpěv je velmi charakteristický – flétnové „didlio“.
Žluva, pták opředený tajemstvím, jehož melodický zpěv se nese letním večerem jako vzpomínka na slunce.
Anežka Novotná
Rozšíření a stanoviště
Žluva hajní je rozšířena v celé Evropě, s výjimkou severních oblastí Skandinávie a Britských ostrovů. Vyskytuje se také v západní Asii. Její areál rozšíření sahá až po Mongolsko a severozápadní Čínu. V České republice je žluva hajní běžným druhem, který obývá listnaté a smíšené lesy, parky a zahrady. Vyhledává především starší porosty s dostatkem doupných stromů. Žluva hajní je tažný pták, který na zimu odlétá do subsaharské Afriky. Přílet na hnízdiště probíhá od konce dubna do května, odlet od srpna do září. Žluva hajní je ohrožena úbytkem starých doupných stromů v důsledku intenzivního lesního hospodaření. Důležitá je proto ochrana starých lesních porostů a ponechávání doupných stromů v krajině. Žluva hajní je chráněna zákonem jako ohrožený druh.
Feature | Žluva |
---|---|
Czech Name | Žluva hajní |
Scientific Name | Oriolus oriolus |
Size | 20-25 cm |
Wingspan | 45-50 cm |
Color (male) | Bright yellow, black wings and tail |
Color (female) | Greenish-yellow upperparts, yellowish-white underparts |
Song | Flute-like, melodic whistles |
Habitat | Open woodlands, parks, gardens |
Diet | Insects, fruit |
Potrava a způsob lovu
Žluva hajní je známá svým pestrým jídelníčkem, který se liší v závislosti na ročním období. Na jaře a v létě, kdy je hojnost hmyzu, tvoří základ její potravy brouci, kobylky, housenky a další bezobratlí. Žluvy jsou obratnými lovci, kteří svou kořist vyhlížejí z vyvýšených míst, jako jsou větve stromů nebo telegrafní sloupy. Jakmile spatří potenciální oběť, bleskurychle se vrhnou dolů a zmocní se jí svým silným zobákem. Na podzim se žluvy stávají převážně plodožravými a živí se nejrůznějšími bobulemi a ovocem, jako jsou například třešně, bezinky nebo hroznové víno. Zajímavostí je, že žluvy se naučily využívat i lidské aktivity ve svůj prospěch a často je můžeme pozorovat, jak sbírají spadlé ovoce v sadech a zahradách.
Hnízdění a péče o mláďata
Žluvy hnízdí v období od května do července. Své hnízdo, které bývá poměrně robustní a miskovitého tvaru, si staví nejčastěji ve vidlicích větví stromů a keřů, v menší výšce nad zemí. Na stavbě hnízda se podílí samička i sameček. Do hnízda, které je vystláno měkkým materiálem, jako jsou stébla trav, kořínky nebo srst, snáší samička 3–5 vajec. Vejce žluvy jsou světle modrá s tmavými skvrnami. Na vejcích sedí převážně samička, a to přibližně 14 dní. Po vylíhnutí se o mláďata starají oba rodiče. Ti je krmí hmyzem a jeho larvami. Mláďata žluvy opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech, ale rodiče je ještě nějakou dobu dokrmují.
Žluva a člověk
Žluva obecná (Oriolus oriolus) je pták s výrazným zbarvením a melodickým zpěvem, který se vyskytuje i v blízkosti lidských sídel. Ačkoliv je žluva plachá a spíše se ukrývá v korunách stromů, její přítomnost často prozradí její nezaměnitelný hlas. Pro člověka představuje žluva vítané zpestření přírody a její melodický zpěv je mnohými vnímán jako symbol přicházejícího jara. Žluvy jsou hmyzožravé a živí se převážně hmyzem, který sbírají na stromech a keřích. Tím přispívají k regulaci hmyzích populací a ochraně rostlin. Jejich přítomnost v zahradách a parcích je proto žádoucí. Člověk může žluvám pomoci vytvářením vhodných biotopů, jako jsou zahrady s ovocnými stromy a keři, a vyvěšováním budek. Důležité je také omezit používání pesticidů, které žluvám škodí. Ochrana žluvy a jejího přirozeného prostředí je důležitá pro zachování biodiverzity a zdravého ekosystému.
Zajímavosti o žluvách
Žluva hajní je pták opředený mnoha zajímavostmi. Její zpěv, připomínající flétnové tóny, patří k nejkrásnějším v ptačí říši a dal vzniknout i jejímu jménu. Žluvy jsou známé svou zálibou v třešních. Nepohrdnou však ani jinými plody, hmyzem a drobnými bezobratlými. Zajímavé je, že žluvy jsou schopny napodobovat hlasy jiných ptáků, a to i takových, se kterými se ve volné přírodě běžně nesetkají.
Publikováno: 06. 11. 2024
Kategorie: příroda