Trnovník akát: Krása s trny a tajemstvím

Trnovník Akát

Původ a rozšíření trnovníku akátu

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), známý také jako akát bílý, je opadavý strom dorůstající výšky až 25 metrů. Původem je ze Severní Ameriky, konkrétně z oblasti Apalačských hor. Do Evropy byl dovezen počátkem 17. století jako okrasná dřevina. Díky své odolnosti vůči suchu, mrazu a znečištěnému ovzduší se rychle rozšířil a zdomácněl v mnoha částech Evropy, Asie i Afriky. V České republice se trnovník akát vyskytuje hojně od nížin až po pahorkatiny. Často se s ním setkáme na slunných stráních, okrajích lesů, mezích a náspech. Patří mezi invazní druhy, jelikož se snadno šíří a vytlačuje původní vegetaci. Jeho kořenový systém s hlízkovými bakteriemi obohacuje půdu o dusík, což může vést k nežádoucí změně druhové skladby rostlinstva.

Charakteristika a vzhled akátu

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), známý také jako akát bílý, je opadavý strom pocházející ze Severní Ameriky. Do Evropy byl dovezen v 17. století a rychle se zde rozšířil. Dnes je považován za invazní druh s významným dopadem na biodiverzitu. Akát je středně vysoký strom dorůstající výšky 15-25 metrů, výjimečně i více. Koruna je řídká, nepravidelně rozložitá, s kmenem často rozvětveným nízko nad zemí. Borka je šedohnědá, hluboce rozbrázděná a vytváří charakteristické síťovité vzory. Listy jsou lichozpeřené, složené z 9-19 oválných lístků. Květy jsou bílé, vonné, uspořádané v převislých hroznech. Plodem je plochý lusk s několika semeny. Akát je odolný strom, který snáší sucho, znečištěné ovzduší i zasolení půdy.

Květy a plody trnovníku

Trnovník akát, tento nenáročný a odolný strom, patří do čeledi bobovitých. Kvete od května do června a jeho květy jsou pastvou pro oči i včely. Shluky bílých, někdy narůžovělých, vonných květů připomínají svým tvarem motýly, což prozrazuje příbuznost s jinými bobovitými rostlinami, jako je hrách nebo fazol. Květy akátu jsou jedlé a používají se k přípravě lahodných sirupů, čajů nebo dokonce i smažených květů v těstíčku. Po odkvětu se na stromě objevují plody – ploché lusky s hnědými semeny. Plody akátu jsou však jedovaté a jejich konzumace může způsobit zdravotní potíže. Na rozdíl od květů, které jsou zdrojem nektaru pro včely, plody slouží spíše k rozmnožování stromu.

Srovnání trnovníku akátu s jinými stromy
Vlastnost Trnovník akát Dub letní
Délka života Až 200 let Až 1000 let
Rychlost růstu Rychlý Pomalejší
Půda Nenáročný Preferuje hluboké a výživné půdy

Invazivní potenciál akátu

Trnovník akát, tento nenáročný a odolný strom původem ze Severní Ameriky, je v České republice často vnímán rozporuplně. Zatímco někteří oceňují jeho rychlý růst, krásné květy a tvrdé dřevo, jiní v něm vidí hrozbu pro původní ekosystémy. A právě tato hrozba je spojena s jeho invazivním potenciálem. Akát je totiž schopen se velmi efektivně šířit, a to jak semeny, tak i vegetativně pomocí kořenových výmladků. Díky tomu dokáže rychle obsadit volné plochy a vytlačit z nich konkurenčně slabší druhy rostlin.

Problém spočívá v tom, že akát, jakožto druh rostliny z čeledi bobovitých, má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. To na první pohled zní jako pozitivní vlastnost, ale v tomto případě to vede k narušení přirozené rovnováhy v ekosystému. Zvýšené množství dusíku v půdě totiž vyhovuje nitrofilním druhům rostlin, které následně vytlačují původní druhy vázané na chudší půdy. Dochází tak k ochuzení biodiverzity a degradaci cenných stanovišť.

Využití dřeva akátu

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), známý také jako akát bílý, je druh rostliny z čeledi bobovitých. Původem je ze Severní Ameriky, ale v České republice zdomácněl a je hojně rozšířený. Akát je ceněný pro své odolné dřevo, které má široké využití. Dřevo akátu je velmi tvrdé, pevné a odolné vůči hmyzu a hnilobě. Díky těmto vlastnostem se skvěle hodí pro venkovní použití, například na výrobu plotů, pergol, zahradního nábytku, dřevěných obkladů nebo kůlů. Akátové dřevo má také vysokou výhřevnost, a proto je vhodné i jako palivové dříví. Kromě venkovního použití se akátové dřevo uplatňuje i v interiéru. Vyrábí se z něj nábytek, podlahy, schody nebo dřevěné doplňky. Jeho dekorativní vzhled s výraznou kresbou a teplými odstíny hnědé barvy z něj činí atraktivní materiál pro výrobu nábytku a dalších bytových doplňků.

Akát jako medonosná rostlina

Trnovník akát, známý také jako akát bílý, je opadavý strom pocházející ze Severní Ameriky, který se u nás hojně vyskytuje. Patří do čeledi bobovitých a je ceněný pro své voňavé bílé květy, které se objevují na jaře. Tyto květy jsou bohatým zdrojem nektaru, což z akátu dělá významnou medonosnou rostlinu. Akátový med je světlý, čirý a má jemnou chuť. Vyznačuje se pomalou krystalizací, takže si svou tekutou konzistenci udržuje po dlouhou dobu. Akát je pro včely atraktivní také díky vysokému obsahu pylu ve svých květech. Pyl a nektar z akátu poskytují včelám důležité živiny, které potřebují pro svůj vývoj a produkci medu.

Včelaři si akát jako medonosnou rostlinu cení, protože poskytuje vysoké výnosy medu. Je však důležité si uvědomit, že akát je invazivní druh, který může vytlačovat původní vegetaci.

Trnovník akát, strom s korunou plnou sladké vůně a srdcem plným hořkosti.

Božena Němcová

Toxicita trnovníku akátu

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), tento nenáročný a odolný strom, patří do čeledi bobovitých. Ačkoliv je ceněný pro své krásné květy a tvrdé dřevo, skrývá v sobě i stinnou stránku – toxicitu. Celá rostlina, s výjimkou květů, obsahuje toxické látky, zejména robin a fasin. Tyto toxiny se nacházejí především v kůře, kořenech a semenech. Otrava trnovníkem akátem se projevuje zvracením, průjmem, bolestí břicha, slabostí a závratěmi. V závažných případech může dojít k poškození jater a ledvin. Zvláště nebezpečný je trnovník akát pro koně a další hospodářská zvířata, u kterých může i malé množství způsobit vážné zdravotní problémy. Proto je důležité dbát na opatrnost a zamezit přístupu zvířat k tomuto stromu. Děti by si s ním také neměly hrát a sbírat jeho plody.

Možnosti regulace akátu

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), druh rostliny z čeledi bobovitých, je v mnoha oblastech považován za invazní druh. Jeho regulace je proto důležitá pro ochranu původní biodiverzity. Mezi mechanické metody regulace patří kácení a kroužkování stromů. Kácení je efektivní u menších stromů, zatímco u větších je nutné použít kroužkování, které spočívá v odstranění kůry a lýka v kruhovém pásu kolem kmene. Chemická regulace zahrnuje aplikaci herbicidů, která je nejúčinnější u menších stromů a výmladků. Herbicidy je nutné aplikovat opatrně, aby nedošlo k poškození okolní vegetace. Biologická regulace využívá přirozené nepřátele akátu, jako jsou některé druhy hub a hmyzu. Tato metoda je šetrná k životnímu prostředí, ale její účinnost je nižší než u mechanické a chemické regulace. Pro dosažení nejlepších výsledků je vhodné kombinovat různé metody regulace akátu.

Publikováno: 24. 11. 2024

Kategorie: zahrada