Vinná réva: Tajemství lahodné sklizně odhalena

Vinná Réva

Historie pěstování vína

Vinná réva, latinsky Vitis vinifera, je starobylá kulturní plodina s historií pěstování sahající tisíce let do minulosti. Archeologické nálezy dokládají, že se víno vyrábělo již v oblasti dnešní Gruzie a Íránu před 8 000 lety. Odtud se pěstování révy postupně šířilo do celého Středomoří s Féničany a Řeky, kteří zdokonalovali vinařské techniky a rozšiřovali sortiment odrůd. Římané pak sehráli klíčovou roli v rozšíření vinné révy do chladnějších oblastí Evropy, včetně území dnešní Francie, Německa a samozřejmě i našich zemí. Pro Římany byla vinná réva nejen zdrojem vína, ale i symbolem civilizace a prosperity. V raném středověku se o rozvoj vinařství staraly především kláštery, které pečovaly o vinice a uchovávaly znalosti o výrobě vína. V průběhu staletí se šlechtěním a křížením vyvinulo nespočet odrůd vinné révy, z nichž každá má své specifické vlastnosti a hodí se pro výrobu různých typů vína. Dnes je vinná réva jednou z nejrozšířenějších zemědělských plodin na světě a víno patří k nejoblíbenějším alkoholickým nápojům.

Biologie vinné révy

Vinná réva (Vitis vinifera) je popínavá rostlina, která se pěstuje pro své plody – hrozny. Patří do čeledi révovitých (Vitaceae). Vinná réva je liána, což znamená, že se pne po opoře pomocí úponků. Může dorůstat délky až 30 metrů. Listy jsou střídavé, dlanitě laločnaté a mají charakteristický tvar. Květy jsou drobné, zelenavé a uspořádané v latách. Plodem je bobule, která se nazývá hrozno. Hrozny se liší barvou, tvarem a velikostí v závislosti na odrůdě. Pro pěstování vinné révy je důležitá slunečná poloha a propustná půda. Réva vyžaduje pravidelnou zálivku a hnojení. Důležitým pěstitelským zásahem je také řez, který se provádí na podzim nebo v zimě. Existuje mnoho odrůd vinné révy, které se liší svými vlastnostmi, jako je odolnost vůči chorobám, doba zrání nebo chuť hroznů. Výběr vhodné odrůdy je proto klíčový pro úspěšné pěstování.

Významné vinařské oblasti

Česká republika se může pochlubit dlouhou a bohatou vinařskou tradicí. Vinná réva, rostlina určená pro pěstování vína, zde našla příznivé podmínky v mnoha oblastech. Mezi nejvýznamnější vinařské oblasti patří bezpochyby Morava, kde se pěstování vína datuje již od dob Římské říše. Zdejší slunné svahy a úrodná půda dávají vzniknout široké škále vín, od svěžích bílých až po plná červená. Mezi nejznámější moravské vinařské oblasti patří například Velkopavlovická nebo Slovácká.

Neméně významnou vinařskou oblastí je i Čechy. I když je zdejší klima o něco drsnější, i zde se daří pěstovat kvalitní víno. Vinařství má v Čechách dlouhou historii a v posledních letech dochází k jeho renesanci. Mezi nejznámější vinařské oblasti Čech patří Mělnicko, Litoměřicko nebo Žernosecko.

Druhy vinné révy

Vinná réva (Vitis vinifera) se dělí na mnoho druhů, které se liší svými vlastnostmi a využitím. Rozlišujeme dva hlavní druhy: révu vinnou pravokořennou a révu vinnou štěpovanou. Pravokořenná réva roste na vlastních kořenech a je odolnější vůči mrazu a suchu. Její pěstování je však náročnější a hrozny mívají menší cukernatost. Štěpovaná réva vzniká naroubováním ušlechtilé odrůdy na odolnější podnož. Tento způsob pěstování je rozšířenější, neboť umožňuje pěstovat i choulostivější odrůdy s vysokou cukernatostí hroznů.

Při výběru vhodné odrůdy vinné révy je důležité zohlednit klimatické podmínky a typ půdy. Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování v teplejších oblastech, jiné naopak snášejí i chladnější klima. Důležitá je také odolnost vůči chorobám a škůdcům. Pro začátečníky se doporučují nenáročné a odolné odrůdy, které nevyžadují tolik péče. Mezi oblíbené odrůdy pěstované v České republice patří například Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské modré a Frankovka.

Pěstování a péče

Vinná réva vyžaduje pro svůj růst a plodnost dostatek slunce a tepla. Ideální poloha pro vinohrad je proto na slunném svahu s jižní nebo jihozápadní orientací. Půda by měla být propustná, hlinitopísčitá s dostatkem živin. Před výsadbou je důležité půdu důkladně prokypřit a zbavit plevele. Rostliny révy se sází na jaře nebo na podzim do sponu, který se liší podle odrůdy a způsobu pěstování. Během vegetace je nutné révu pravidelně zalévat, hnojit a chránit před chorobami a škůdci. Důležitým úkonem je také řez, který se provádí v zimě nebo na jaře a jehož cílem je formování koruny a regulace plodnosti. Správně provedený řez zajistí bohatou úrodu kvalitních hroznů. Pěstování vinné révy vyžaduje trpělivost a péči, ale odměnou vám budou lahodné hrozny a víno z vlastní zahrady.

Vlastnost Vinná réva
Latinský název Vitis vinifera
Typ rostliny Popínavá liána
Životnost Až 100 let (v závislosti na odrůdě a podmínkách)

Sklizeň hroznů

Sklizeň hroznů je pro vinaře vyvrcholením celoroční práce na vinici. Nastává obvykle od konce srpna do října, v závislosti na odrůdě a počasí. Správný termín sklizně je klíčový pro kvalitu vína, proto vinaři bedlivě sledují cukernatost a kyselost hroznů. Tradičně se hrozny sbírají ručně, což je sice náročné, ale umožňuje šetrnější zacházení s plody. Využívají se k tomu speciální nože a nůžky. Stále častěji se však prosazuje i mechanizovaná sklizeň, která je rychlejší a efektivnější, zejména ve velkých vinohradech. Po sklizni putují hrozny co nejrychleji do lisu, aby se zabránilo nežádoucí oxidaci. Zpracování hroznů probíhá buď tradiční metodou, kdy se mošt nechává kvasit samovolně, nebo moderními postupy s řízenou fermentací.

Výroba vína

Vinná réva (Vitis vinifera) je popínavá rostlina, která se pěstuje pro své plody – hrozny. Z nich se následně vyrábí víno. Pěstování vinné révy je náročný proces, který vyžaduje specifické klimatické podmínky a půdu. Rostlina určená pro pěstování vinné révy se nazývá révokaz a vybírá se s ohledem na odrůdu, odolnost vůči chorobám a klimatické podmínky dané oblasti.

Výroba vína začíná sklizní hroznů, které se následně lisují. Získaný mošt se pak fermentuje, během níž se cukr v hroznech přeměňuje na alkohol. Délka fermentace ovlivňuje výslednou chuť a aroma vína. Po fermentaci se víno stočí do sudů nebo tanků, kde zraje. Doba zrání se liší v závislosti na druhu vína a může trvat od několika měsíců až po několik let. Během zrání získává víno na komplexnosti a dochází k harmonizaci jeho chuti. Po dozrání se víno filtruje a lahvuje.

Choroby a škůdci

Vinná réva, ačkoliv je to odolná rostlina, může být náchylná k různým chorobám a škůdcům. Mezi nejčastější choroby patří peronospora, která se projevuje žlutými skvrnami na listech a může vést až k jejich opadání. Další hrozbou je padlí révové, které pokrývá listy bílým povlakem a zpomaluje růst hroznů. Pravidelná kontrola rostlin a včasná aplikace vhodných přípravků je proto nezbytná pro udržení zdravé vinice. Mezi škůdce, kteří mohou révu napadnout, patří například svilušky, které vysávají šťávu z listů, nebo obaleči, jejichž larvy poškozují hrozny. Proti škůdcům lze bojovat jak chemickými postřiky, tak i biologickými metodami, například nasazením dravého hmyzu.

Vliv klimatu

Klíčovým faktorem ovlivňujícím růst a vývoj vinné révy a rostlin určených pro její pěstování je klima. Teplota hraje zásadní roli, a to jak v zimě, tak v průběhu vegetačního období. Nízké zimní teploty mohou poškodit révu a snížit její odolnost vůči chorobám. Naopak, teplé zimy mohou vést k předčasnému rašení, čímž se zvyšuje riziko poškození pozdními mrazy. Během vegetace vinná réva vyžaduje dostatek tepla pro optimální zrání hroznů. Srážky jsou dalším důležitým faktorem. Příliš mnoho srážek, zejména v období květu a zrání, může vést k rozvoji houbových chorob a zhoršení kvality hroznů. Naopak, nedostatek vláhy může negativně ovlivnit růst a vývoj révy. Pro úspěšné pěstování vinné révy je proto zásadní výběr vhodné lokality s ohledem na klimatické podmínky. Vhodné jsou svažité terény s dobrou expozicí vůči slunci a prouděním vzduchu, které minimalizují riziko mrazů a chorob.

0 Trendy ve vinařství

Vinařský svět se neustále vyvíjí a s ním i trendy v pěstování vinné révy. Moderní vinaři se čím dál více zaměřují na udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Biodynamické vinohradnictví, které pracuje s přírodními cykly a principy, si získává na popularitě. Minimalizuje se používání chemických postřiků a hnojiv, čímž se podporuje zdraví půdy a révy. Důraz se klade na rozmanitost odrůd a návrat k tradičním, odolnějším klonům. V popředí zájmu je také šlechtění nových odrůd, které jsou odolnější vůči chorobám a klimatickým změnám. Tyto trendy směřují k produkci kvalitnějších a zdravějších hroznů, a tím pádem i vín s výraznějším charakterem a delším potenciálem zrání. Rostlina určená pro pěstování vinné révy, tedy vinná réva, se tak stává středem zájmu moderního vinařství, které usiluje o harmonii mezi přírodou a lidským uměním.

Publikováno: 06. 12. 2024

Kategorie: zahrada