Krása, která zabíjí: Tajemství muchomůrky červené
Popis muchomůrky červené
Muchomůrka červená patří k nejpověstnějším houbám, co v našich lesích rostou. Každý ji pozná podle nápadného červeného klobouku posetého bílými puntíky. Když je mladá, má klobouk kulatý, postupně se ale roztahuje do šířky a může mít v průměru až 20 centimetrů. Ty bílé skvrnky na klobouku jsou vlastně zbytky plachetky, která původně obalovala celou mladou houbu. Jenže pozor - při dešti se můžou smýt, takže není dobré spoléhat jen na ně, když chceme být s určením jistí. Pod kloboukem najdeme husté bílé lupeny, které nejsou přirostlé k třeni. Noha houby je bílá, válcovitá a uvnitř prázdná, nahoře má typický prstýnek - to je zbytek závoje. Tahle krásná houba je ale pěkně jedovatá. Obsahuje nebezpečné látky jako muskarin, muscimol a kyselinu ibotenovou. Když ji někdo sní, může se mu udělat špatně, začne zvracet, bolí ho břicho, má průjem, hodně sliní a potí se, slzí, špatně vidí a stáhnou se mu zorničky. Jestli někdo muchomůrku červenou sní, musí rychle k doktorovi!
Rozšíření a výskyt
Muchomůrka červená, ta nápadná krasavice našich lesů s typickým červeným kloboučkem posetým bílými puntíky, se zabydlela prakticky všude na světě. Od evropských hájů přes asijské lesy až po americké a australské hvozdy. Nejraději se uhnízdí v blízkosti bříz, se kterými si vytvořila jedinečné spojenectví. Tahle majestátní houba si nejvíc libuje v kyselých půdách a místech, kde je trochu vlhko. Když se vydáte na houby od léta do podzimu, určitě na ni narazíte - nejvíc jich roste v srpnu a září, to je jich v lese jako naseto. U nás v Česku je tahle muchomůrka jako doma, potkáte ji snad v každém lese, ať už se procházíte někde v nížině nebo šplháte po horách.
Toxicita a jedovaté látky
Muchomůrka červená patří k nejznámějším houbám našich lesů. Její nápadný červený klobouk s typickými bílými puntíky zná snad každý z pohádkových knížek. Tahle na první pohled krásná houba v sobě ale skrývá zákeřný jed. Když ji někdo sní, může si pěkně zavařit - muskarin a další toxiny v ní obsažené totiž dokážou pořádně potrápit. Člověku se začne motat hlava, může mu být na zvracení, bolí ho břicho a někdy se mu i zdají divné věci. V horším případě může dokonce omdlít. Stačí přitom sníst jen kousíček a už je zle. Proto platí zlaté pravidlo - do košíku dáváme jen ty houby, které opravdu dobře známe. S muchomůrkou červenou si radši nezahrávejme, ať neskončíme na pohotovosti.
Příznaky otravy
Muchomůrka červená, ta nápadná houba s jasně červeným kloboukem posetým bílými puntíky, může způsobit pořádně nepříjemnou otravu. Když ji někdo sní, už za půl hodiny až dvě hodiny se začne cítit zle - přijde nevolnost, zvracení, křeče v břiše a průjem. Pak to může být ještě horší - člověku se motá hlava, neví, co je skutečné, má halucinace a prudce se mu mění nálady. V těch nejhorších případech přestane ovládat své tělo, dostaví se křeče ve svalech, může upadnout do bezvědomí a někdy to může skončit i smrtí. Když se někdo otráví muchomůrkou červenou, nesmí se s tím otálet - okamžitě musí do nemocnice.
Muchomůrka červená, ta krásná dáma lesa, skrývá pod svým svůdným kloboukem nebezpečné tajemství.
Radomír Dvořák
První pomoc při otravě
Muchomůrka červená patří mezi nejznámější houby v našich lesích. Každý ji pozná podle výrazného červeného klobouku posetého bílými skvrnkami. Tahle nádherná, ale zákeřná houba v sobě skrývá smrtelný jed. Když ji někdo sní, začne mu být špatně od žaludku, zvrací, má křeče v břiše a průjem. Potí se a z pusy mu tečou sliny. Jestli máte podezření na otravu muchomůrkou červenou, nečekejte ani minutu a volejte záchranku. Do příjezdu lékařů zůstaňte v klidu a postarejte se o nemocného. Dejte mu po malých doušcích čistou vodu, ať se nevysuší. Nenuťte ho zvracet, pokud vám to doktor výslovně neřekne - mohlo by mu to ublížit ještě víc. Schovejte kousek houby, ať ji doktoři můžou prozkoumat. Čím dřív se člověk dostane do nemocnice, tím větší má šanci na uzdravení.
Vlastnost | Muchomůrka červená | Hřib smrkový |
---|---|---|
Barva klobouku | Červená s bílými tečkami | Hnědá |
Jíst? | Jedovatá! | Jedlá |
Historické využití
Muchomůrka červená patří mezi nejznámější houby našich lesů. Každý ji pozná podle nápadného červeného klobouku s typickými bílými puntíky. Tahle krásná, ale zrádná houba provází lidstvo už od pradávna a najdeme ji v příbězích a legendách mnoha národů. Dávní šamani a léčitelé ji používali při svých obřadech, kdy jim pomáhala navázat spojení s duchovním světem. Za tyto zvláštní účinky může především muscimol a kyselina ibotenová, látky, které dokážou výrazně ovlivnit naše vnímání a vědomí. Je ale potřeba mít na paměti, že muchomůrka červená je prudce jedovatá houba. Když ji někdo sní, může mu být hodně zle - objeví se nevolnost, zvracení, člověk může mít halucinace, přestane normálně koordinovat pohyby, a v nejhorším případě může dokonce zemřít.
Muchomůrka červená v kultuře
Muchomůrka červená patří k nejznámějším houbám, které můžeme v našich lesích potkat. Její nápadný červený klobouk s bílými puntíky si každý snadno zapamatuje už od dětství. Není divu, že se tato houba stala oblíbenou postavičkou v pohádkových příbězích, kde často poskytuje střechu nad hlavou různým skřítkům a lesním bytostem. Umělci ji s oblibou zachycují ve svých dílech a její podoba zdobí nejrůznější předměty kolem nás. V minulosti ji některé kultury používaly při rituálech pro její zvláštní účinky na lidskou mysl, ale pozor - je to velmi nebezpečná houba a její požití může způsobit vážné zdravotní problémy. Dnes ji najdeme hlavně jako symbol štěstí na novoročenkách nebo třeba jako roztomilou samolepku v dětském pokoji. Lidé si ji prostě zamilovali pro její kouzelný vzhled a tajuplnou pověst, která ji provází už po staletí.
Publikováno: 10. 07. 2025
Kategorie: zahrada