Lýkožrout: Tichý zabiják českých lesů
Lýkožrout: Co to vlastně je?
Lýkožrout, často označovaný jako kůrovec, je malý brouk, který nahání strach nejednomu lesníkovi. A není se čemu divit. Tento nenápadný hmyz dokáže napáchat obrovské škody, a to zejména na smrkových porostech. Lýkožrouti se živí lýkem stromů, tedy vrstvou pod kůrou, která stromu zajišťuje transport vody a živin. Larvy lýkožrouta vyžírají v lýku chodbičky, čímž narušují cévní systém stromu a ten postupně chřadne a umírá. Zatímco zdravé stromy se dokáží bránit vylučováním smoly, oslabené stromy jsou pro lýkožrouta snadnou kořistí. Kůrovcová kalamita, tedy masivní rozšíření lýkožrouta, pak může mít devastující dopad na celé lesní ekosystémy.
Jak poznáte napadený strom?
Lýkožrout a další brouci, kteří napadají stromy, zanechávají na nich specifické stopy. Drobné otvory v kůře, často uspořádané do řad, jsou jasným signálem jejich přítomnosti. Z otvorů se může sypat jemný dřevěný prach, tzv. drť, která se hromadí u paty stromu nebo v záhybech kůry. Dalším znakem napadení je přítomnost tzv. "smolných výronů", tedy kapek pryskyřice, kterými se strom brání útoku škůdců. Tyto výrony bývají zbarvené do žluta až oranžova a nacházejí se v blízkosti otvorů v kůře. Postižené stromy také postupně ztrácejí jehličí nebo listy, které se zbarvují do rezavě hnědé barvy a opadávají. V pokročilém stádiu napadení se kůra stromu začne odlupovat a odhalovat chodbičky larev pod ní. Všímejte si těchto příznaků, abyste včas rozpoznali napadené stromy a zabránili tak dalšímu šíření škůdců.
Druhy lýkožrouta v Česku
V České republice se vyskytuje více než 100 druhů kůrovců, ale jen několik z nich patří mezi významné škůdce lesních porostů. Z nich je nejznámější a nejobávanější lýkožrout smrkový (Ips typographus). Tento malý brouk, dorůstající velikosti 4 až 5,5 mm, napadá především smrky oslabené suchem, teplem nebo jinými faktory. Jeho přítomnost poznáme podle malých otvorů v kůře a jemné drtince, kterou brouci vyhlodávají při stavbě svých chodbiček.
Dalším významným škůdcem je lýkožrout severský (Ips duplicatus), který se v posledních letech v důsledku klimatických změn stále více rozšiřuje. Na rozdíl od lýkožrouta smrkového preferuje lýkožrout severský horní části kmenů a silnější větve. Mezi méně známé, ale rovněž škodlivé druhy patří lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) a lýkožrout menší (Ips minor). Tito brouci zpravidla napadají mladší a oslabené stromy. Důležité je si uvědomit, že lýkožrouti jsou přirozenou součástí lesního ekosystému a plní v něm důležitou roli. Problém nastává v momentě, kdy dojde k jejich přemnožení, což může mít pro lesní porosty fatální následky.
Proč je lýkožrout problém?
Lýkožrout smrkový, malý brouk s latinským názvem Ips typographus, je v posledních letech častým tématem diskusí o českých lesích. Proč ale tento drobný hmyz vzbuzuje tolik emocí a obav? Odpověď je jednoduchá: lýkožrout představuje vážnou hrozbu pro smrkové porosty, které tvoří významnou část našich lesů. Lýkožrouti se živí lýkem stromů, tedy vrstvou pod kůrou, která zajišťuje transport vody a živin. Napadení lýkožroutem strom oslabuje a často vede k jeho úhynu. V posledních letech dochází k masivnímu šíření lýkožrouta, a to z několika důvodů. Jedním z nich jsou klimatické změny, které s sebou přinášejí teplejší a sušší počasí. To lýkožroutům svědčí, protože urychluje jejich vývoj a zvyšuje jejich reprodukční schopnosti. Zároveň oslabené stromy, vystavené suchu a vysokým teplotám, se hůře brání náletům lýkožrouta. Dalším faktorem, který přispívá k šíření lýkožrouta, je nevhodná skladba lesů. Smrkové monokultury, které u nás v minulosti vznikaly v důsledku intenzivního lesního hospodaření, jsou k napadení lýkožroutem náchylnější než smíšené lesy. Lýkožrout smrkový tak představuje závažný problém, který má dopad nejen na zdraví našich lesů, ale i na ekonomiku a celkový ekosystém.
Vlastnost | Lýkožrout smrkový (Ips typographus) | Lýkožrout seversní (Ips amitinus) |
---|---|---|
Velikost dospělce | 4,2 - 5,5 mm | 3,5 - 4,5 mm |
Počet generací za rok | 2-3 | 2-3 |
Jak se bránit lýkožroutovi?
Lýkožrout smrkový, často označovaný jako kůrovec, je brouk, který představuje vážnou hrozbu pro smrkové lesy. Jeho larvy se živí lýkem stromů, čímž narušují tok živin a vody, což vede k oslabení a následnému odumření stromu. Boj s lýkožroutem je komplexní a vyžaduje kombinaci různých přístupů. Prevence hraje klíčovou roli. Důležité je udržovat lesy zdravé a odolné, například vhodnou druhovou skladbou, pravidelným odstraňováním oslabených a napadených stromů. Feromonové lapače slouží k monitoringu populace lýkožrouta a včasnému odhalení jeho výskytu. V boji s kůrovcem se používají i insekticidy, ale jejich aplikace je kontroverzní kvůli možnému negativnímu dopadu na životní prostředí. Biologická ochrana, například využitím přirozených nepřátel lýkožrouta, jako jsou ptáci nebo někteří draví brouci, představuje šetrnější alternativu. Důležitá je i spolupráce mezi vlastníky lesů, aby se zabránilo šíření kůrovce z napadených oblastí.
Můžeme lesům pomoci?
Lýkožrout a další brouci, kteří poškozují stromy, představují pro naše lesy vážnou hrozbu. Otázkou ale je, můžeme jim nějak pomoci? Odpověď není jednoduchá. Důležité je si uvědomit, že lýkožrout je přirozenou součástí lesního ekosystému. Jeho populace kolísají a v minulosti se lesy s jeho výskytem dokázaly vyrovnat. Problém nastává ve chvíli, kdy je les oslabený, například suchem nebo nevhodným hospodařením. V takovém případě se lýkožrout může přemnožit a způsobit rozsáhlé škody. Co tedy dělat? Důležitá je prevence – péče o lesy, aby byly zdravé a odolné. To znamená sázet druhově pestré lesy, odstraňovat staré a nemocné stromy a podporovat přirozenou obnovu lesa. V boji s kůrovcem pak pomáhá i včasná těžba napadených stromů a jejich odkornění, aby se zabránilo šíření brouka. Důležité je ale postupovat s rozmyslem a nepoužívat plošné postřiky, které ničí i užitečný hmyz.
Lýkožrout, tichý zabiják lesa, nenápadně se prokousává pod kůrou stromů a zanechává za sebou jen stopy zkázy.
Heda Kalousková
Budoucnost našich lesů
Lýkožrout smrkový a další druhy kůrovců představují pro naše lesy značné riziko. Tito drobní brouci se živí lýkem stromů, čímž narušují jejich cévní systém a způsobují jejich oslabení a odumírání. Změna klimatu, zejména pak teplejší a sušší počasí, vytváří pro lýkožrouta ideální podmínky k rozmnožování. Stromy oslabené suchem se hůře brání náletům kůrovců, a tak se stávají snadnou kořistí. Budoucnost našich lesů tak do značné míry závisí na tom, jak se s touto hrozbou vypořádáme. Je nezbytné implementovat komplexní strategie zahrnující monitoring výskytu kůrovců, včasnou těžbu napadených stromů a podporu přirozené obranyschopnosti lesa.
Publikováno: 16. 10. 2024
Kategorie: příroda