Tajemný život jelena evropského v českých lesích
Vznešený jelen evropský
Jelen evropský, majestátní obyvatel našich lesů, vzbuzuje úctu a obdiv. Jeho paroží, symbol síly a elegance, je každoročně shazováno a znovu narůstá. Jelen evropský, známý také jako evropský jelen, je rozšířen po celé Evropě a v některých částech Asie. Samci, mohutnější než laně, dosahují hmotnosti až 250 kg. Jeleni žijí v tlupách, které vede zkušená laň. Potravu jelenů tvoří trávy, byliny, plody a v zimě také kůra stromů. Jelen evropský je plaché zvíře s vynikajícím sluchem a čichem. V přírodě se dožívá až 20 let.
Rozšíření a stanoviště
Jelen evropský je rozšířen po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí Skandinávie a Irska. Vyskytuje se také v Malé Asii a na Kavkaze. V minulosti byl jeho areál rozšíření mnohem větší, ale lov a úbytek přirozeného prostředí ho zredukovaly na dnešní rozsah. Jelen evropský obývá širokou škálu biotopů, od nížinných lužních lesů po horské smrčiny. Dává přednost lesům s bohatým podrostem a dostatkem potravy, jako jsou byliny, pupeny, listy a kůra stromů. Jelen evropský je přizpůsobivý druh a dokáže se adaptovat i na život v blízkosti lidských sídel, kde se živí na polích a v zahradách. V některých oblastech může jeho přemnožení způsobovat škody na lesních porostech a zemědělských plodinách.
Charakteristické paroží
Paroží, symbol síly a majestátnosti, je pro jeleny evropské typickým znakem. Roste pouze samcům a každý rok se obnovuje. Na jaře jim narůstá z tzv. pučnic, pokrytých jemnou a citlivou kůží zvanou lýčí. Rychlost růstu je až 2 cm za den, což z paroží dělá jeden z nejrychleji rostoucích tkání v živočišné říši. Jakmile paroží doroste do plné velikosti, lýčí uschne a jeleni ho postupně zbavují otíráním o stromy a keře. Velikost a rozvětvení paroží závisí na věku, genetice a kondici jedince. Starší a zdravější jeleni mívají mohutnější paroží s větším počtem výsad. Po říji, kdy samci paroží využívají k soubojům o samice, dochází k jeho shazování.
Potrava a životní styl
Jelen evropský je typickým býložravcem s pestrou stravou, která se mění v závislosti na ročním období a dostupnosti potravy. Na jaře a v létě, kdy je vegetace bohatá, se živí především travinami, bylinami, listy stromů a keřů. S oblibou vyhledávají také pupeny, výhonky a zemědělské plodiny, což je může přivádět do konfliktu s lesníky a zemědělci. Na podzim a v zimě, kdy je potravy méně, se jeleni spoléhají na kůru stromů, větvičky, plody a semena. Důležitou součástí jejich potravy jsou také žaludy a bukvice. Jeleni žijí v sociálních skupinách, které se liší podle pohlaví a ročního období. Samice s mláďaty tvoří menší skupiny, zatímco samci se sdružují do větších stád. Během říje, která probíhá na podzim, samci soupeří o samice v působivých soubojích.
Vlastnost | Jelen evropský | Srnec obecný |
---|---|---|
Hmotnost samce | 160-240 kg | 20-35 kg |
Hmotnost samice | 90-130 kg | 15-25 kg |
Délka těla | 175-250 cm | 95-140 cm |
Výška v kohoutku | 120-150 cm | 65-75 cm |
Parohy | Pouze samci, mohutné, větvené | Pouze samci, krátké, jednoduché |
Rozmnožování a péče o mláďata
Jeleni evropští dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1,5 roku. Říje, období rozmnožování, probíhá od září do října a je charakteristická hlasitým troubením samců, kteří tak lákají laně a zastrašují soky. Samci svádějí mezi sebou souboje o harémy laní, které končí buď útěkem slabšího jedince, nebo v horším případě zraněním. Po asi 230 dnech březosti laně přivádějí na svět jedno, vzácně i dvě mláďata, koloušky. Koloušci přicházejí na svět s charakteristickými bílými skvrnami na srsti, které jim poskytují maskování v lesním podrostu. Laň o mládě pečuje sama a kojí ho až 3 měsíce. Kolouch je schopný samostatného pohybu již krátce po narození, ale s matkou zůstává až do dalšího roku, kdy se laň opět připravuje na říji a porod dalšího mláděte. Během prvního roku života je úmrtnost kolouchů poměrně vysoká, a to z důvodu predace, nemocí a dalších faktorů. Péče o mláďata je u jelenů evropských příkladem mateřské péče, kdy se o potomstvo stará pouze samice.
Význam pro ekosystém
Jelen evropský a jeho příbuzný jelen sika, oba významní obyvatelé našich lesů, hrají v ekosystému nezastupitelnou roli. Jako býložravci se podílejí na regulaci vegetace, spásají byliny, trávy a mladé stromky. Tím zabraňují zarůstání krajiny a udržují biodiverzitu rostlinných druhů. Jejich trus slouží jako hnojivo a je zdrojem potravy pro různé druhy hmyzu a bezobratlých. Jeleni se také stávají kořistí velkých šelem, jako jsou vlci nebo medvědi, a udržují tak rovnováhu v potravním řetězci. Přítomnost jelenů má vliv i na lesní hospodářství. Jejich okus může škodit mladým stromkům, proto je důležité regulovat jejich populace a chránit citlivé lesní porosty.
Jelen evropský, král našich lesů, s parožím jako korunou z větví, vznešeně kráčí svým královstvím.
Radomír Dvorský
Ohrožení a ochrana jelenů
Jelen evropský, majestátní obyvatel našich lesů, čelí v dnešní době řadě hrozeb. Ztráta přirozeného prostředí v důsledku rozšiřování lidských sídel, fragmentace krajiny silnicemi a intenzivní zemědělství patří mezi nejzávažnější. Jeleni tak přicházejí o svá přirozená útočiště a zdroje potravy. Dalším faktorem ohrožujícím populace jelenů je nadměrný lov. I když je lov v České republice regulován, stále dochází k pytláctví a nelegálnímu odstřelu. Kromě člověka představují pro jeleny hrozbu i přirození predátoři, zejména vlci a rysové. Ochrana jelena evropského spočívá v komplexním přístupu. Je nezbytné chránit a obnovovat jejich přirozené prostředí, a to vytvářením chráněných území a biokoridorů. Důležitá je také regulace lovu a důsledný boj proti pytláctví.
Publikováno: 11. 10. 2024
Kategorie: příroda