Tajemství hlemýždě zahradního: Co jste o něm nevěděli?
Hlemýžď zahradní: Kdo to je?
Hlemýžď zahradní, latinsky Helix pomatia, je největším suchozemským plžem žijícím v Česku. Jeho ulita, dosahující v průměru až 5 cm, je pro něj charakteristická. Její zbarvení se pohybuje od světle hnědé po tmavě hnědou s nevýraznými pruhy. Hlemýžď zahradní je často zaměňován s hlemýžděm zahradníčkem (Cepaea hortensis), který je menší a má na ulitě výraznější pruhy. Oba druhy jsou hermafroditi, což znamená, že každý jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány. Hlemýždi se páří na jaře a vajíčka kladou do země. Mladí hlemýždi se líhnou po několika týdnech a dospívají zhruba po dvou letech. Hlemýžď zahradní je v České republice chráněným druhem, a proto je jeho sběr v přírodě zakázán.
Výskyt a životní prostředí
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) a jeho menší příbuzný, zahradníček hlemýžď (Cepaea hortensis), patří mezi nejznámější obyvatele našich zahrad a parků. Oba druhy obývají podobné biotopy, ale liší se v preferencích a rozšíření. Hlemýžď zahradní preferuje vlhčí stanoviště s dostatkem stínu, jako jsou křoviny, okraje lesů, parky a zahrady s bujnou vegetací. Vyhledává vápencové podloží, které mu poskytuje důležitý vápník pro stavbu ulity. Naopak zahradníček hlemýžď snáší sušší a teplejší prostředí, proto ho častěji najdeme na loukách, mezích, v zahradách a parcích s nižší vegetací. Oba druhy jsou aktivní především v noci a za deštivého počasí, kdy se vydávají za potravou. Živí se rostlinnou stravou, a proto je můžeme považovat za drobné zahradní škůdce.
Charakteristika a vzhled
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) a jeho menší příbuzný, hlemýžď zahradní (Cepaea hortensis), patří mezi nejznámější druhy suchozemských plžů v Česku. Hlemýžď zahradní, s ulitou dosahující až 5 cm v průměru, je největším suchozemským plžem v Česku. Jeho ulita je obvykle hnědě zbarvená s tmavými pruhy, ale může se lišit v závislosti na stravě a prostředí. Tělo hlemýždě je slizké a měkké, šedavé až černé barvy. Hlemýžď zahradní se živí převážně rostlinnou potravou, a proto je často považován za škůdce na zahradách. Hlemýžď zahradní je menší, s ulitou o průměru do 2,5 cm. Jeho ulita je obvykle světlejší než u hlemýždě zahradního a vyznačuje se pestrou škálou barev a vzorů, od žluté a růžové po hnědou a černou. Tělo hlemýždě zahradního je podobné jako u hlemýždě zahradního, ale obvykle světlejší. Oba druhy hlemýžďů jsou hermafroditi, to znamená, že každý jedinec má samčí i samičí pohlavní orgány.
Potrava hlemýždě zahradního
Hlemýžď zahradní, stejně jako jeho menší příbuzný hlemýžď zahradní žravější, patří mezi býložravce. Živí se především rozkládající se rostlinnou hmotou, jako jsou spadané listy, odumřelé stonky rostlin a tlející dřevo. Tato strava jim poskytuje potřebné živiny a vlhkost. Nepohrdnou však ani čerstvými rostlinami, a proto je zahrádkáři často považují za škůdce. Mezi jejich oblíbené pochoutky patří salát, zelí, jahody a další šťavnaté plody. Hlemýždi se k potravě dostanou pomocí raduly, což je jazyk posetý drobnými zoubky, kterými potravu strouhají. Jejich apetit je značný a dokáží spořádat velké množství potravy v poměru k jejich velikosti.
Hlemýžď zahradní, tvor pomalý a tichý, nám připomíná, že i v uspěchaném světě je třeba zpomalit a vnímat krásu detailů.
Zdeněk Dvořáček
Rozmnožování: Zajímavosti
Hlemýžď zahradní i jeho menší příbuzný, zahradníček, patří mezi hermafrodity. To znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak i samičí pohlavní orgány. Přesto se nemohou rozmnožovat sami. K páření dochází obvykle na jaře nebo na podzim, kdy si dva jedinci vymění spermie pomocí speciálního váčku, tzv. spermatoforu. Zajímavostí je, že hlemýždi si během námluv vystřelují do těla „šípy lásky“ z uhličitanu vápenatého. Tyto šípy neubližují, ale obsahují hormony, které zvyšují šanci na oplodnění. Po oplodnění naklade hlemýžď do půdy desítky malých, bílých vajíček. Mladí hlemýždi se líhnou po několika týdnech a jsou ihned samostatní. Hlemýždi se dožívají v průměru 3 až 5 let, ale v zajetí se mohou dožít i více než 10 let.
Hlemýžď na zahradě: Škodí?
Hlemýžď zahradní i jeho menší příbuzný, hlemýžď zahradníček, jsou častými obyvateli našich zahrad. Jejich přítomnost v nás může vyvolávat otázky, zda jsou tito pomalí tvorové pro naše záhony spíše užiteční, nebo spíše škodí. Hlemýždi se živí převážně rostlinnou potravou, a to jak čerstvou, tak i rozkládající se. Zeleninu na našich zahradách si dají líbit, ale zdaleka nepatří mezi největší škůdce. Mnohem více je lákají oslabené a poškozené rostliny. Ve skutečnosti tak hlemýždi často fungují jako "zdravotní policie", která pomáhá udržovat zahradu v kondici. Kromě rostlinné potravy si pochutnají i na řasách nebo houbách. Jejich přínos pro zahradu tak můžeme pozorovat i v podobě čistších chodníčků a zdí.
Zajímavosti a mýty
Hlemýžď zahradní a jeho menší příbuzný, hlemýžď zahradníček, jsou fascinující tvorové opředení mnoha zajímavostmi a mýty. Věděli jste například, že šneci jsou hermafroditi? To znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Přesto se obvykle páří s jiným jedincem a vzájemně si vyměňují spermie. Mnoho lidí věří, že ulita hlemýždě určuje jeho věk. To ale není pravda. Ulita roste spolu se šnekem a její šířka a počet spirál nám spíše napoví o tom, v jak příznivých podmínkách šnek žije. Často se také traduje, že pokud hlemýždě posolíme, promění se v sliz. Ve skutečnosti sůl šnekovi způsobuje dehydrataci a poškození sliznice, což je pro něj velmi bolestivé a může vést k jeho uhynutí.
Vlastnost | Hlemýžď zahradní |
---|---|
Latinský název | Helix pomatia |
Velikost ulity (dospělý jedinec) | 30-50 mm |
Výskyt | Evropa |
Aktivita | Noční / Po dešti |
Potrava | Rostliny |
Ochrana a ohrožení druhu
Hlemýžď zahradní i zahradníčkový patří mezi běžné druhy měkkýšů v České republice a jejich populace jsou v současnosti považovány za stabilní. Přesto i tyto druhy čelí řadě hrozeb, které by mohly ohrozit jejich budoucnost. Největším nebezpečím je pro ně ztráta a degradace jejich přirozeného prostředí. Rozšiřování měst, intenzivní zemědělství a používání pesticidů vedou k úbytku vhodných biotopů, jako jsou louky, zahrady a parky. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit populace hlemýžďů, je jejich sběr pro kulinářské účely. Ačkoliv je sběr hlemýžďů zahradních v České republice regulován, stále existuje nelegální sběr, který může mít dopad na místní populace. Krom toho představují pro hlemýždě hrozbu i nepůvodní druhy, jako je plzák španělský, který s nimi soupeří o potravu a životní prostor.
Publikováno: 17. 10. 2024
Kategorie: příroda